|
|
Výuka tématu genetika člověka a anglického jazyka (metoda CLIL) na 2. stupni ZŠ
ZIKOVÁ, Sylvie
Diplomová práce se zabývá vyučováním genetiky a anglického jazyka (metoda CLIL). Hlavním cílem bylo navrhnout čtyři výukové aktivity k tématu genetika člověka. Dané aktivity byly poté ověřeny v praxi. V literární části je práce zaměřena na metodu CLIL a její definici a na téma genetika člověka. V druhé části se práce zaměřuje na ověření výukových aktivit u žáků 8. tříd během tří vyučovacích hodin. Výsledky ukázaly, že většina žáků by si výuku metodou CLIL zopakovala i v jiném předmětu a že se jejich znalosti o tématu genetika člověka výrazně zlepšily po absolvování výuky.
|
|
| |
|
|
Hodnocení žáka v přírodopisu
Ouředníková, Eliška ; Novotná, Kateřina (vedoucí práce) ; Vallin, Petra (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na formativní hodnocení v přírodopisu a dotýká se jeho využití ve výuce přírodopisu. Cílem je představit formativní hodnocení, jeho strategie, metody a postupy které lze využít v hodinách přírodopisu, ale i mimo něj. Teoretická část se věnuje problematice školního hodnocení a zvýšená pozornost je věnována formativnímu hodnocení. V praktické části bylo cílem zjistit, jak hodnotí učitelé v hodinách přírodopisu, jaké mají povědomí o formativním hodnocení a jaký k němu zaujímají postoj. Autorka se rozhodla pro kvalitativní výzkum. Design výzkumu je případová studie. Případová studie je designem empirickým a slouží ke zkoumání a porozumění jednomu nebo několika málo případů. Metodou sběru dat byl hloubkový rozhovor. Autorka chtěla zjistit, jak dotazovaní učitelé ověřují znalosti jednotlivých žáků a jaký to pro ně má význam. Dále chtěla od dotazovaných vědět, co pro ně znamenají známky jako takové. Zajímala se také o dopad pandemie Covid-19 na výuku a s tím spojené hodnocení. Ve výzkumu se ukázalo, že i do výuky přírodopisu je vhodné zařadit různé strategie, metody a postupy formativního hodnocení. Mezi nejdůležitější a možno říci i nejefektivnější lze zařadit zpětnou vazbu, hodnocení podle předem stanovených kritérií a vrstevnické hodnocení. Z výzkumu vyplynulo, že...
|
|
|
Problémy začínajících učitelů s využíváním aktivizačních metod ve výuce přírodopisu
Ročková, Lucie ; Vojíř, Karel (vedoucí práce) ; Hlaváčová, Lucie (oponent)
Aktivizační metody mají ve výuce velký význam mimo jiné při rozvoji samostatnosti žáků, jejich myšlení a utváření sociálních vztahů. Posílení role žáka a důraz na jeho aktivní činnost si vyžaduje specifický přístup učitelů, stejně jako jejich zvýšenou přípravu na výuku. Zejména začínající učitelé se na začátku své pedagogické dráhy musí vyrovnávat s řadou obtíží. Prozatím ovšem nebylo jasně popsáno, jak se vyrovnávají s využíváním aktivizačních metod. Hlavním cílem této práce bylo zmapování problémů začínajících učitelů s využitím aktivizačních metod ve výuce přírodopisu na začátku jejich profesní dráhy. Jednou z podotázek bylo zjistit, co by učitelům na začátku jejich pedagogické praxe pomohlo, aby aktivizační metody zařazovali do výuky s větší jistotou a četností. Pro zodpovězení výzkumných otázek byl v říjnu a v listopadu 2021 realizován výzkum u 6 začínajících učitelů přírodopisu základních škol. Byly provedeny náslechy vyučovacích hodin a následně individuální rozhovory s jednotlivými učiteli. V rozhovorech byly zjišťovány názory na aktivizační metody, četnost jejich zařazování do výuky a související problémy, se kterými se učitelé při výuce těmito metodami potýkají. Nejčastěji uváděnými problémy byli časová náročnost příprav i samotné realizace metod ve výuce, nedostatečné materiální vybavení...
|
|
|
Vliv badatelsky orientované výuky na žáky v předmětech chemie a přírodopis
Sloupová, Hana
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má používání badatelsky orientované výuky na vnitřní motivaci žáků a na úroveň získaných poznatků na úrovni ISCED 2. Z toho důvodu byla navržena dvě na sebe navazující výzkumná šetření. První výzkumné šetření sledovalo, jak žáci vnímají začlenění navržené badatelské úlohy do výuky ve vztahu k jejich vnitřní motivaci, jak toto vnímání ovlivňuje typ školy či pohlaví žáka a zda existuje vztah mezi pozorovanými škálami vnitřní motivace v rámci realizace navržené badatelské úlohy ve školní praxi. Druhé výzkumné šetření sledovalo vliv badatelsky orientovaných úloh na žáky v porovnání s tradičně vedenými laboratorními pracemi. Žáci byli rozděleni na kontrolní a experimentální skupinu. Nejprve se zjišťovalo, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků v tradičně pojatých laboratorních činnostech na počátku výzkumu bez implementace badatelsky orientovaných úloh do výuky a zda je tento rozdíl věcně významný. Následně byl sledován statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků po začlenění badatelských úloh u experimentální skupiny. Zároveň bylo sledováno, zda existuje statisticky významný rozdíl v dosažené úrovni získaných poznatků mezi...
|
|
| |
|
|
Vliv badatelsky orientované výuky na žáky v předmětech chemie a přírodopis
Sloupová, Hana ; Teplá, Milada (vedoucí práce) ; Čížková, Věra (oponent) ; Bayerová, Anna (oponent)
Hlavním cílem práce bylo zjistit, jaký vliv má používání badatelsky orientované výuky na vnitřní motivaci žáků a na úroveň získaných poznatků na úrovni ISCED 2. Z toho důvodu byla navržena dvě na sebe navazující výzkumná šetření. První výzkumné šetření sledovalo, jak žáci vnímají začlenění navržené badatelské úlohy do výuky ve vztahu k jejich vnitřní motivaci, jak toto vnímání ovlivňuje typ školy či pohlaví žáka a zda existuje vztah mezi pozorovanými škálami vnitřní motivace v rámci realizace navržené badatelské úlohy ve školní praxi. Druhé výzkumné šetření sledovalo vliv badatelsky orientovaných úloh na žáky v porovnání s tradičně vedenými laboratorními pracemi. Žáci byli rozděleni na kontrolní a experimentální skupinu. Nejprve se zjišťovalo, zda existuje statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků v tradičně pojatých laboratorních činnostech na počátku výzkumu bez implementace badatelsky orientovaných úloh do výuky a zda je tento rozdíl věcně významný. Následně byl sledován statisticky významný rozdíl mezi kontrolní a experimentální skupinou ve vztahu k vnitřní motivaci žáků po začlenění badatelských úloh u experimentální skupiny. Zároveň bylo sledováno, zda existuje statisticky významný rozdíl v dosažené úrovni získaných poznatků mezi...
|
|
|
Zařazení projektových dnů do výuky přírodopisu na základních školách Mostecka
Krajníková, Dagmar ; Pavlasová, Lenka (vedoucí práce) ; Skýbová, Jana (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zařazením projektových dnů přírodopisu na základních školách města Mostu a okolních obcí. Diplomová práce je rozdělena na tři části. Část teoretická je věnována vzniku a historii projektové výuky ve světě i v českých školách, teoretickým pojmům, které s projektovým vyučováním bezprostředně souvisí, dále pak v zařazování projektové výuky v současném vzdělávacím procesu, výhody a nevýhody projektového vyučování. Výzkumná část práce a hlavní výzkumný problém se zaměřuje na využívání projektové výuky na 2. stupni základních škol. Výzkumná část je výsledkem dotazníkového šetření, které jsem na vytipovaných základních školách uskutečnila. Při provedení výzkumu k této diplomové byla použita metoda dotazníku, který je jedním z nejpoužívanějších nástrojů pro sběr dat. Respondenty byli učitelé přírodopisu jednotlivých Mosteckých škol. Dotazník byl vytvořen i distribuován elektronicky. V praktické části předkládám vlastní návrh projektového dne "Den stromů", který jsem realizovala na Základní škole Obránců míru v Mostě. KLÍČOVÁ SLOVA Projektové vyučování, projektový den, výuka přírodopisu
|
host ::
RSS.